Strašně, tak strašně jsem se zmýlila. A to když jsem napsala, že začátek roku může být strašný nebo blbý. Může. Ale taky může být ochromující, zdrcující, bezvýchodný, beznadějný, se smutkem pronikajícím do morku kostí. Ano, i takový může být začátek roku.
Umřel mi táta. Tři slova. Pouhá tři slova, která se mi zaryla do mozku už navždy. Do konce života je tam budu mít. View Post
Špatný začátek – dobrý konec? Nebo dobrý začátek – špatný konec? Nebo úplně blbě, špatný začátek – špatný konec? Asi tak nějak by se dal popsat můj rok 2018.Začal fakt blbě, ale také úplně očekávaně – chřipkou. A pak to plynule pokračovalo celý rok. Chřipku vysřídala zablokovaná bederní páteř, kterou jsem rozhýbávala prací na chalupě.…
View Post
Je skoro konec prázdnin a chtěli jsme ještě vzít vnoučata na výlet. Původně to měly být 3 dětičky, ale nakonec jel jen jeden. Bylo po dvacátým prvním srpnu, po tom hnusným výročí a tak jsme si řekli, že trocha výuky k vlastenectví neuškodí a jeli jsme “bunkr tour“ podél naší hranice. Když už jsme byli…
View Post
Recyklace pokračování Protože se sliby mají plnit, tak dnes pokračuju v dalším díle recyklování. Tahle bílá košilová tunika je moje hodně oblíbená. Je už prastará a kupovala jsem ji s Věrkou. Mě se
View Post
