Slider

moje milovaná Paříž

moje milovaná Paříž
Paříž je moje úplně nejmilejší město ze všech.

Tentokrát jsme ji navštívili s mým manželem o velikonocích. Bylo to takové rozhodnutí na poslední chvíli. Ale, když se mi řekne, jedem do Paříže, zařídím všechno obratem….
Počasí nám celkem přálo. Naše plány navštívit Louvre vzaly za své, při pohledu na frontu, která se točila jako had kolem Pyramidy v několika smrtících smyčkách – byla tak na 4 hodiny. Další  fronta na Eiffelovku nebyla menší. Vzhledem k tomu, že jsme na „staré dámě“ už byli, rozhodli jsme se  ušetřit cenných 8 hodit ve frontách a vyrazili jsme křížem krážem po městě. Další můj plán byl, že se mrkneme do ulice Saint-Honoré a uděláme fotky na blog u obchodů všech známých značek. No, jenže jsem blbě odbočila a bylo. Saint-Honoré jsme nějak minuli a za skřípění zubů, tentokrát i mých a neustálého hledání v mapě, jsme se vlekli bočními ulicemi, aspoň tak 5 km. „Dobelhali“  jsme se k La Fayette. Byl nádherný jako vždycky, jen vyhlídku na střeše zmenšili, postavili tam ze skleněných mnohoúhelníků restauraci.
Stihli jsme pizzu na břehu Sény, projížďku lodí, Operu, Vítězný oblouk, Concord a Champs – Elyseés, které bylo k našemu úžasu úplně prázdné, bez aut. Byl tam totiž zákaz vjezdu kvůli nějakému pochodu. Zrovna tak Rivoli i náměstí Concord bylo prázdné. Bylo to nečekané a nezvyklé.
Viděli jsme opět La Défense, Tulerejské zahrady, Palais Royal, Notre-Dame… prostě nádhera.
Kde jsme byli poprvé, to byli trhy v části Clichy. Byl to pro nás zážitek.  Na obrovských pultech plného ledu bylo možné koupit všechny druhy ryb, mušlí a raků. Hned vedle byla různorodá zelenina a ovoce, nesměl chybět stánek s pečivem- úžasné croasanty, briošky a bagety, mohli jste koupit maso, na jaké jste měli chuť….Tak takhle nějak si představuju nákupy jídla. Pestré, nápadité, vůbec ne nudné a všední a hlavně plné ruchu, typického pro tržiště.
Jako za odměnu jsme na svých toulkách narazili na Avenue Montaigne. Byla jsem jako malé dítě v cukrárně. Byly tam. Známe značky, které tady měly v celé dlouhé ulici svoje obchody. Byly jako obrazy zarámované černým kovovým plotem se zlatými špicemi.
Tak jsem Vám aspoň některé vyfotila, abyste si taky užili tu atmosféru.
Co se týká nákupů, tak moje úlovky už jste vlastně viděli v minulých příspěvcích J.

A jak se říká, do Paříže se nejede, ale jezdí, tak i já už se těším na další cestu do tohoto krásného města.
PS
jediným kazem bylo zpoždění letadla na zpáteční cestě a také to, že na pasové kontrole nemohli přijít na to, co na mě píská.

Po svlečení  skoro všeho, stěrech na výbušniny, zutí bot, osobní prohlídce, dotazech typu jestli moje vlasy jsou moje vlastní atd..….to byl korálkový lem na tričku – korálky byly asi kovové ….:-) tak tohle tričko má pro příště tedy určitě zákaz vstupu na letiště….
Dáša

 

Follow:
Sdílet:

Instagram