Recykluju

Rok 2020 se dost vymyká tomu, na co jsme po léta byli zvyklí.
Jsme jako loď na moři, která je odkázana na rozmary počasí, v tomhle případě na rozmary a sílu přírody.
Období , kdy na nás jako smršť zaútočili viry pak vystřídalo období relativního klidu.
Ano, klid je opravdu relativní a nebezpečí, které jsme pociťovali začátkem roku nepominulo. Je naopak větší, ale tak nějak jsme si na něho asi zvykli. Lidi v obchodech se Vám zase „lepí za krk“ jakoby chtěli zkontrolovat, jestli máte čisté uši.. Hrabou se v pečivu opět bez rukavic, ví bůh, kde se s tou rukou před tím šťourali.
Naprosto bez zábran se Vám pochlubí ve frontě u pokladny, bez roušky samozřejmě, že takovou rýmu a bolení v krku v tomhle teplém počasí ještě neměli….
A tak se snažím chodit do obchodů co nejméně.
Prohlížení výloh a stojanů v obchodech, poklidné bloumání po buticích, čerpání inspirace, sledování kolemjdoucích, co mají hezkého na sobě, očuchávání nových vůní, zkoušení a kombinování, to je rázem pryč.
Tak nějak mě to neláká.
Možná je to nutností si pořád desinfikovat ruce, což při návštěvě více obchodů znamená, že máte ruce olepené, páchnoucí a rozežrané od desinfekce.
Možná je to tím, že všechno utichlo. Přehlídky, fashion weeky, vše je jen online. Tak moc mi chybí ta fyzičnost.
Možná je to tím, že jarní kolekce, kterou viry nedovolili prodat, se prolnula s letním oblečením, které se v obchodech ani neohřálo a už je ve slevě.
Možná jsou to depresivním dojmem působící zalepené výlohy menších obchodů, které krize srazila až na dno.
Možná je tím, že se lidé chovají opět jako dřív. To byla jen vynucená solidarita, ochota a nezištnost, kterou jsme zažili? Kam se to najednou všechno ztratilo? Znamená to snad, že se tak dlouho nedovedeme lidsky chovat, nebo nám to není úplně vlastní nebo to byla přetvářka? Slyšela jsem různé story, jak cestování chtiví obcházejí nařízené karantény a povinné testy….a ještě se tím chlubí. Je to fakt smutné a hlavně myslím nezodpovědné.
Moje sporadické návštěvy butiků se projevují samozřejmě na tom, co si oblékám. Jsem v období recyklace.
Ožily moje krabice s oblečením určeným na charitu nebo do kontejneru.
Vybírám a kombinuju staré věci s těmi novějšími. Vracím se do časů, kdy jsme si museli poradit s tím, že nic nebylo v obchodech k sehnání. Něco sme přešili, něco ušili, něco uháčkovali.
Dnešní ohoz, nedá se tomu snad ani říct outfit, je kompletně recykl.
Tričko FF, koupené před šesti lety, kalhoty VS z roku 2017 (jsou to kalhoty od pyžama :-), boty Primark, kabelka je moje stará oblíbená Longchampka.